Dánsko  | Finsko  | Island  | Norsko  | Švédsko  

 

Dánsko – základní údaje

Historie

Oblast dnešního Dánska byla osídlena už v 10. tisíciletí př. n. l. Nejstarší osídlení se připisuje germánským kmenům Timbrů, Teutonů, Jutů a Sasů. Počátek historie Dánska je datován do 5.–6. století našeho letopočtu, kdy na toto území přicházejí Dánové z jižního Švédska.

Asi v roce 800 začíná jedno z nejslavnějších období v severské historii – doba Vikingů. První větší celek na Jutském poloostrově vytvořil dánský král Godfred, a to v letech 804–810. Území Dánska bylo v té době o mnoho větší než dnes. Jižní hranice s říší Franskou byla vymezena řekou Eider v severním Německu. Na východě sahalo až na území dnešního jižního Švédska. Největší velikosti doznalo Dánsko za krále Knuta II. Velikého (1019–1035), kdy jeho říši tvořilo nejen Dánsko, ale i Anglie, Norsko, Skotsko a Šlesvicko. Po Knutově smrti se říše rozpadla.

Další významnou etapou historie Dánska je období vlády králů Valdemarů (1157–1241), poznamenané snahami o vytvoření mocné baltské říše. Rozšířili svou říši až k Labi, Odře a Visle. Slavné období Valdemarovské bylo vystřídáno opět vnitřními nepokoji a rozpory mezi panovníky, šlechtou a církví, což vedlo v první polovině 14. století k rozpadu říše. Sjednotit se ji podařilo až ke konci téhož století, kdy došlo k jejímu opětnému rozmachu a v roce 1397 dokonce ke vzniku tzv. Kalmarské unie, tj. personální unie 3 království – Dánska, Norska a Švédska – pod vedením dánského panovníka. Roku 1660 byla v zemi zavedena dědičná monarchie, která prošla v souladu s evropským vývojem od absolutismu až po liberální konstituční monarchii.

Během 1. světové války těžilo Dánsko ze své neutrality. Vojensky bylo závislé na Německu, hospodářsky na Anglii. Za 2. světové války se snažilo za každou cenu vyhnout, podobně jako v roce 1914, konfliktu se svým jižním sousedem. Proto také v roce 1939 přijalo jako jediné ze severských zemí Hitlerovu nabídku o neútočení. Ale 9. 4. 1940 obsadila nacistická armáda bez boje celé Dánsko. Válka pro zemi skončila kapitulací Německa 4. 5. 1945. Britský maršál Montgomery mohl 5. 5. 1945 bez boje vítězně přijet do Kodaně.

Dánsko je členem EU, kam vstoupilo v roce 1972. V září roku 2000 zde proběhlo neúspěšné referendum o přistoupení k Evropské měnové unii (53,1 % bylo proti, 46,9 % bylo pro). V království proto stále platí dánská koruna.

Geografie

Vlastní Dánsko se rozprostírá na ploše 43 094 km2 (pevnina 42 494 km2 a voda 700 km2). Administrativně k němu patří Faerské ostrovy a největší ostrov světa Grónsko. Tato území však mají značnou autonomii. Vlastní Dánsko se skládá z Jutského poloostrova, který vybíhá k severu z evropské pevniny a asi z 500 velkých i malých ostrovů, z nichž je asi jen 100 osídleno. Největším a současně nejdůležitějším ostrovem je Sjælland (7448 km2), na němž leží i hlavní město Kodaň. Dalšími významnými ostrovy jsou např. ostrov Fyn (3485 km2), Lolland (1243 km2), Bornholm (588 km2) nebo Falster (514 km2). Pevninskou hranici má Dánsko pouze s Německem a její délka činí pouhých 68 km. Členité pobřeží pak má délku 7314 km.

Rozsáhlá dánská pobřeží mají rozdílný charakter. Je určován jejich geologickým podkladem a působením silných mořských vln. Východní břehy jsou chráněny před nejsilnějšími větry a proto je zde mnoho přístavů. Západní pobřeží je neustále vystaveno severozápadním větrům, které zdvihají obrovské vlny. Vlnám padají postupně za oběť stále větší části morénových útesů, tvořících většinu západních břehů Jutska. Z těchto důvodů je nutno na mnoha místech budovat vlnolamy, které zmírňují zhoubné vlnobití. Na západním pobřeží také stěží najdeme významnější přístav. Čestnou výjimku tvoří největší rybářský přístav Esbjerg.

Působením čtvrtohorního ledovce je reliéf Dánska mírně zvlněnou rovinou. Průměrná nadmořská výška státu nepřesahuje 30 m. Pozůstatkem činnosti ledovce jsou, kromě jiného, morénové vysočiny, jejichž nejvyšším vrcholem je 173 m vysoký Yding Skovhoj nedaleko Skandenborgu ve východním Jutsku, ledovcová jezera a mělké fjordy.

Demografie

Dánsko patří počtem obyvatel 5 427 459 (1. 1. 2006) k nejmenším státům v Evropě. Téměř třetina z nich žije v aglomeraci hlavního města Kodaně. Hustota zalidnění je dost vysoká, pohybuje se kolem 125 obyvatel na km2. Nejhustěji je osídlen ostrov Sjælland, kde žije přibližně 55 % obyvatel země. Dánsko je vysoce urbanizované, podíl městského obyvatelstva dosahuje 81,5 %.

Tak jako v ostatních zemích Evropy, i v Dánsku se ustálil demografický vývoj na nízké porodnosti – 11,13/1000 obyvatel, roční nárůst je pak 0,33 %. Úmrtnost je vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva přiměřená – 10,36/1000 obyvatel. Na složení obyvatel má také vliv migrace – 2,52 migrantů/1000 obyvatel. Střední délka života zde patří k nejvyšším na světě, i když je nižší než v ostatních skandinávských zemích – 75,49 u mužů a 80,22 u žen.

Podnebí

Dánsko je pod silným vlivem teplého Golfského proudu, což významně ovlivňuje teploty zimního období. Tvrdá zima se v Dánsku vyskytuje jen výjimečně. Nejchladnějším měsícem je únor s průměrnou teplotou 0,3 °C, kdy se teplota pohybuje od -1,2 °C v Kodani do 1,4 °C ve Skagenu. Léta jsou dlouhá, ale chladnější, průměrná červencová teplota je kolem 16–17 °C. Nejtepleji je v Kodani, kde se průměrná červencová teplota pohybuje kolem 18,4 °C a nejchladněji je pak v Tønderu, kde je průměrná teplota 14,5 °C. Počasí podléhá velmi rychlým změnám. Dešťové přeháňky se střídají se slunečným obdobím, přičemž skoro neustále vane převážně západní vítr. Průměrný roční úhrn srážek je 450–800 mm. V zimních měsících se poměrně často vyskytují mlhy, které znesnadňují dopravu. Výjimkou nejsou ani větrné bouře, převážně v západním Jutsku.

 
kontaktpro jednotlivcepro kolektivysportovnío zemíchfotogalerie a referencepublikacestatistikypřihlásit
© 2017 SW travel, v. o. s.