Dánsko  | Finsko  | Island  | Norsko  | Švédsko  

 

Finsko – základní údaje

Historie

Finsko je zemí bez vlastní historie. Nejdříve Švédi a potom Rusové byli vládci nad územím dnešní Finské republiky.
Finové jsou národem, který sem přišel z východu, a to kolem 2. století. Vytlačili Laponce, kteří obývali jih země, na sever. Nejdříve se usídlili na pobřeží.
Od 8. století museli bojovat proti Vikingům a později proti Švédům, kteří ve 12. století obsadili jihozápadní část země a začali šířit křesťanství. Ve 13. století pak obsadili i střední část a Finsko bylo prohlášeno vévodstvím patřícím švédské koruně. V té době zde vznikly dřevěné a kamenné kostely se sedlovými střechami a samostatně stojící zvonice. Pro šlechtu se švédština stala oficiální řečí.
V průběhu 14. a 15. století docházelo k povstáním proti švédskému útlaku, všechny revolty však byly potlačeny.
Důležitým rokem pro Finsko byl rok 1551, kdy švédský král Gustav I. Vasa založil Helsingfors – Helsinky.V roce 1581 se pak Finsko stává velkovévodstvím. V roce 1596 byla mírem v Täyssinä ukončena 25 let trvající válka s Ruskem a pevně stanovena hranice.
Po nástupu Gustava II. Vasy v roce 1611 započala další válka proti Rusku, která trvala až do roku 1617 a v ní byla zabrána celá Karelie. V roce 1700 vypukla nová, tzv. Severní válka V 17. a 18. století začalo být Finsko ovlivňováno evropskou kulturou, ale pomalu se začala rozvíjet i kultura finská (v roce 1831 byla založena společnost pro finskou literaturu). 19. století je možné právem nazvat dobou národního uvědomování a stoletím průmyslové revoluce. V roce 1905 vypukla v zemi generální stávka, jež přinesla Finsku autonomii. Nezávislost Finska pak byla vyhlášena v roce 1917. V roce 1939 vypukla tzv. zimní válka mezi Finskem a SSSR, která skončila porážkou Finska v roce 1940 a byla stanovena nová hranice ve prospěch SSSR. V dalším válečném stavu se SSSR bylo Finsko v roce 1941 v tzv. pokračovací válce a stalo se spojencem Německa. Příměří bylo uzavřeno v září 1944. V roce 1947 byla obnovena státní hranice (stav k roku 1941) a v roce 1948 byla se SSSR podepsána mírová smlouva.
Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 Finy překvapil a způsobil ekonomickou krizi, ale jejich země nabrala nový kurz. Roku 1995 vstoupila do EU. Finsko v EU podporuje federalismus oproti ostatním severským zemím, které převážně podporují konfederalismus.

Geografie

Rozloha: kolem 338 145 km2

Většina pobřeží jižního Finska a finského vnitrozemí je pokryta nízkými pahorky a morénovými valy, jejichž výška nepřesahuje několik metrů či desítek metrů. To je způsobeno výskytem hornin různé odolnosti vůči zvětrávání a působením ledovců. Rovina je omezena na úzký pás kolem Botnického zálivu. Východní část Finska je poněkud vyšší než západní. Hornatější je pak sever krajiny, kde také leží nejvyšší hora země Haltiatunturi o nadmořské výšce 1328 m.
Finsko je v celém světě známé jako země lesů, tisíců jezer a ostrovů, přesněji 187 888 jezer a 179 584 ostrovů. Řeky jsou vesměs krátké, ale mají vysoké průtoky.
Dalším charakteristickým rysem jsou velké lesní plochy, složené převážně z borovice a smrku. Silně je zastoupena i bříza, a to zvláště na severu a ve vyšších polohách. Lesy převládají v celém finském vnitrozemí, teprve za polárním kruhem a ve vyšších polohách (cca od 500 m) jsou již horské hřbety a vrcholy bezlesé, balvanité nebo charakteru horské tundry s plazivými vrbami, nízkými pokroucenými břízami a hustými porosty mechů a lišejníků. Náznaky nízké bezlesé pravé tundry se objevují až několik desítek kilometrů nad jezerem Inari. Po celém Finsku jsou také velká rašeliniště, která zaujímají kolem 60 % rozlohy státu.

Demografie

Počet obyvatel: 5 231 372
Hustota zalidnění je 17,1 obyvatel na km2.
93 % tvoří Finové, 6 % Švédové a zbytek Rusové, Estonci a Laponci.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 0,14 %.

Asi 92 % obyvatel hovoří finštinou, cca 5,5 % populace na pobřeží Botnického zálivu mluví i švédsky. Etničtí Finové a finští Švédové tvoří, jak je obecně uznáváno, společný národ. Finští Švédové žijí především v pobřežních oblastech. Díky tomu je mezi etnickými Finy a finskými Švédy jemný kulturní rozdíl, kdy etničtí Finové jsou spíše zaměřeni na jezera a les a finským Švédům patří spíše pobřežní kultura. Nicméně tato diferenciace je velmi malá a obecně menší než rozdíly mezi kulturami východního a západního Finska.
Dalšími menšinovými jazyky jsou ruština a estonština. V Laponsku žije asi 7000 Laponců (Sámů) s vlastním ugrofinským jazykem Sámi.

Podnebí

Ve Finsku převládá poměrně mírné podnebí, a to zejména tam, kde je bezprostředně omýváno vodami Baltského moře. To je způsobeno vanoucími teplejšími větry převážně jihozápadních směrů. Skandinávské pohoří naopak zabraňuje přímému vlivu oceánu a tím vyloženě západnímu proudění, které přináší srážky. Na podnebí mají také vliv rozsáhlé roviny Ruska. Zatímco na jihozápadě kolísají průměrné teploty v únoru mezi -2 až -5 °C, směrem k severu pak velmi rychle klesají na -11 až -14 °C. V letních měsících naopak vody Baltu ochlazují podnebí na jihu, takže rozdíly mezi jihem a severem jsou v červnu a v červenci minimální, cca 3–4 °C. Průměrné teploty v Laponsku jsou pak 12–14 °C a na jihu 14–17 °C. Kolem Rovaniemi nejsou výjimkou teploty kolem 25 °C.

 
kontaktpro jednotlivcepro kolektivysportovnío zemíchfotogalerie a referencepublikacestatistikypřihlásit
© 2017 SW travel, v. o. s.