Dánsko  | Finsko  | Island  | Norsko  | Švédsko  

 

Švédsko – základní údaje

Historie

Počátky osídlení Švédska jsou staré téměř 10 000 let. Bezprostředně po poslední době ledové sem přišli první lovci a sběrači a v následujících tisíciletích pronikli až do dnešního středního Švédska. O prvních sídlech existují zaručené zprávy z 3. tisíciletí před n. l., z té doby pocházejí také první, nejstarší pohřební mohyly a dlouhé hroby. V 2. tisíciletí před n. l. zde sídlily germánské kmeny. Kolem roku 300 zde již žili Švédové a Gótové.
Kulturním a politickým centrem od 6. století byla Uppsala, kde vládla dynastie Ynglingů. Švédsko bylo výbojným státem, který chtěl ovládnout značná území; první pokusy byly již v 7. století, kdy začaly expanze švédských Vikingů do Pobaltí a později do východní Evropy. Hospodářský rozvoj nastal ve 12. století, kdy se budovala města a byl navázán styk s hanzou.
Dějiny novodobého Švédska začínají nástupem Gustava I. Vasy na trůn v roce 1523. Rozvíjel se vydatně obchod a velmocenské postavení Švédska se upevnilo otevřeným zásahem do třicetileté války v roce 1630. Počátkem 18. století bylo toto postavení zlomeno v severní válce (1700–1721) porážkou od Ruska. Zahraničněpolitický klid 19. století dal Švédsku šanci dohnat po ekonomické stránce ostatní evropské státy. V té době začala také vládnout dynastie Bernadottů, prvním z nich byl Jean Baptiste. Jedním z výsledků jeho vlády bylo vytvoření unie s Norskem, která přetrvala až do roku 1905.
Švédsko je od 1. světové války neutrálním státem a již do žádné války nezasahovalo. Tradičně se angažuje v boji za mír a jaderné odzbrojení. V referendu v listopadu roku 1994 odsouhlasili Švédové vstup do Evropské unie, jejímž členem se země stala 1. ledna 1995. V roce 1999 odmítli obyvatelé v referendu přijetí eura.

Geografie

Švédské království se rozprostírá ve východní části Skandinávského poloostrova mezi Norskem a Finskem na 449 964 km2. 410 934 km2 tvoří pevnina a 39 030 km2 vodní plocha. Je obklopeno Baltským mořem, Botnickým zálivem, průlivy Kattegat a Skagerrak. Ke Švédsku patří několik ostrovů, z nichž největší jsou Gotland (3142 km2) a Öland (1345 km2). Celková délka pevninské hranice je 2233 km. Délka hranice s Finskem je 614 km, s Norskem pak 1619 km. Velmi členité pobřeží měří 3218 km. Nejdelší severojižní vzdálenost je 1574 km a nejdelší západovýchodní vzdálenost je 499 km.
Krajina na jihu Švédska připomíná Dánsko, a to nejen úrodnou půdou, ale také svými vlnícími se rovinami. Většinu území však pokrývá vrchovina, která se zvedá směrem k severu. Dnešní vzhled získala krajina asi před milionem let vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde na desetitisíce jezer, která tvoří 9 % plochy Švédska. Největší rozlohu mají jezera Vänern (5585 km2), Vättern (1912 km2) a Mälaren (1140 km2). Nejnižším místem je vysušený záliv jezera Hammarsjön (-2,4 m) v blízkosti města Kristianstadu.
V severozápadní části země se zdvihá Skandinávské pohoří do výše přes 2000 metrů, jinak jsou výškové rozdíly krajiny nevýrazné. Nejvyšší horou je Kebnekaise s 2111 m n. m. Hory tvoří přibližně 11 % celkové rozlohy.

Demografie

Dnešní Švédové jsou potomci germánských kmenů, které se ve Skandinávii usadily před tisíciletími. Dnes zde žije 9 060 430 obyvatel (únor 2006). Hustota osídlení je velmi nízká, asi 22 obyvatel na 1 km2; 85 % z nich žije na jihu, z toho 3 miliony ve velkoměstech jako jsou Stockholm, Göteborg a Malmö. Jen ve Stockholmu a širším okolí bydlí 17 % švédského obyvatelstva. Naproti tomu v severních provinciích připadají jen 3 obyvatelé na 1 km2.
Jeho demografický vývoj se ustálil na nízké porodnosti – 10,27/1000 obyvatel, roční nárůst je pak 0,16 %. Úmrtnost je vzhledem k věkové struktuře přiměřená – 10,31/1000 obyvatel. Na složení obyvatelstva má také vliv imigrace a emigrace, růst imigrace – 1,66 imigrantů/1000 obyvatel, růst emigrace – 1,37/1000 obyvatel. Růst počtu obyvatel vyplývá tedy spíše z přistěhovalectví než ze zvýšené porodnosti. Struktura obyvatel: 16,7 % 0–14 let, 65,7 % 15–64 let, 17,6 % 65 a starší. Je zde patrný vyšší podíl starých lidí, neboť střední délka života patří k nejvyšším na světě – 78,29 u mužů a 82,87 u žen. A i když je vyšší procento starších žen (57,43 %), tak v průměru je počet mužů a žen téměř vyrovnaný (49,5 % mužů a 50,5 % žen).
90 % obyvatel tvoří Švédové, finská menšina čítá cca 250 000 osob a Laponců je na 15 000. Vedle těchto dvou skupin obyvatel zde žije ještě dánská menšina, a to převážně na jihu. Ta však, podobně jako Finové, splývá se švédským obyvatelstvem. Statisticky bezvýznamná není ani skupina politických uprchlíků, kteří se do Švédska uchýlili během druhé světové války a po ní. Dnes tu žije asi 1,5 milionu cizinců. Mezi ně patří např. přistěhovalci z bývalé Jugoslávie, Řekové, Poláci, Turci a Íránci.

Podnebí

Zeměpisná poloha předurčuje také svérázné podnebí. Převládající západní větry mu dodávají spíše přímořský ráz a tak je podnebí podstatně vlhčí. Typickým charakteristickým rysem jsou stálé změny počasí a četné tlakové níže, které s sebou přinášejí déšť a sníh. Častěji se zde vyskytují i extrémní teploty. Pod vlivem Golfského proudu je podnebí mírnější než ve stejných zeměpisných šířkách, např. na Sibiři nebo Aljašce.
Velká rozloha země a zeměpisná poloha jsou také příčinou neobyčejně výrazných rozdílů teplot mezi severem a jihem. Průměrné letní teploty se liší jen o 5 °C, zatímco v zimě je rozdíl teplot plných 17 °C.

 
kontaktpro jednotlivcepro kolektivysportovnío zemíchfotogalerie a referencepublikacestatistikypřihlásit
© 2017 SW travel, v. o. s.